Počítací mechanismus z Antikythery

Mechanismus z Antikythery

O tomto mechanismu se také někdy mluví jako o počítači z Antikythery. Tento stroj byl nalezen na dně moře poblíž ostrova Antikythera v roce 1901. 

Obr. 1 Mechanismus z Antikythery

Stroj byl postaven kolem konce druhého století před naším letopočtem. Po cca 2000 letech byl nalezen na dně moře v silně zkorodovaném stavu. Jednalo se o soukolí několika ozubených koleček zapouzdřených do částečně bronzové a částečně dřevěné bedýnky (Obr. 1). Vědci se jej snažili vyčistit a pokud možno nepoužít při jeho zkoumání žádnou invazivní metodu, aby jej mohli zachovat pro další generace, protože si byli vědomi, že přijdou lepší technologie, které dokáží tento stroj lépe prozkoumat. A skutečně tomu tak bylo. Intenzivně bádali a zkoumali, co by stroj mohl umět, nebo co uměl. V roce 1959 přišel britský vědec Derek de Solla Price s teorií, že nalezený mechanismus byl vlastně počítač, který vypočítával polohu hvězd a planet na obloze. Primitivní analogový počítač, kolečka točící se v miniaturním kalendáři. Tuto tezi zveřejnil v časopise Scientific American v článku „Starořecký počítač“. [1] [2]

V roce 1971 opět profesor Price společně s řeckým profesorem fyziky Charalamposem Karakalosem pustili do dalšího výzkumu. Použili k tomu rentgenové a gama záření, které jim odhalilo strukturu uvnitř zkamenělého torza. Po tomto objevu se Price pokusil odhadnout význam přístroje. Podle něj se ručně vyrobená a nevídaně přesná ozubená kolečka otáčela uvnitř jakéhosi mechanického kalendáře. [1]

Od 2. poloviny 70. let 20. století se vědci snažili postavit několik replik tohoto stroje. V roce 1975 se britský konstruktér orlojů John Gleave pokusil sestrojit funkční repliku Antikytherského mechanismu. O další rekonstrukci se postaral australský počítačový expert Allan George Bromley a hodinář Frank Percival v roce 1993, na základě přesnějších rentgenových snímků, které pořídil londýnský vědec Michael Wright.

V roce 2005 se rozběhla spolupráce několika univerzit a společností na projektu Antikythera Mechanism Research Project. Za rok od založení tohoto projektu rozluštili tajemství tohoto stroje. Vědcům se povedlo rozluštit nápisy, které byly umístěné na plochách stroje a přesněji pochopit celý tento mechanismus.

Ukázalo se, že celkový počet ozubených koleček je 37. Překvapivé jsou i rozměry strojku: na výšku měří pouhé 33 cm, šíře mechanismu je 17 cm a hloubka je 9 cm. Bedýnka měla ciferníky z obou stran. Na jedné straně byl pouze jeden ciferník, kdežto na druhé straně byly již dva. V tomto stroji byly využity také diferenciální převody, o nichž se dříve věřilo, že byly poprvé užity až v 16. století.

Obr. 2 Replika mechanismu

Kromě kalendářní funkce, kterou již před těmito výzkumy odhalil Price, uměl Antikytherský počítač předpovídat zatmění Měsíce a Slunce. Kalendářní rok měl 365 dnů, dokonce si uměli poradit i s přestupným rokem (pozn. V pramenech není uvedeno, jakým způsobem si s tímto mechanismem poradili.). Při tvorbě tohoto stroje si poradili i s eliptickou dráhou Měsíce kolem Země, která zapříčiňuje proměnlivou rychlost jeho pohybu po obloze. Tento pohyb objevil astronom Hipparchos z Rhodu. Někteří vědci si proto myslí, že byl přizván ke konstrukci tohoto zařízení. Uměl zobrazovat roční období, řecký zvěrokruh a fáze Měsíce. Celý stroj byl pak poháněn jakousi klikou. [1] [3] Replika tohoto stroje je uložena v Národním archeologickém muzeu v Athénách (Obr. 2). 

Podle Wrighta se ve své době nejednalo o unikát. Je přesvědčen, že ten, kdo navrhl a sestrojil tento stroj, věděl, co chce, a také věděl jak toho dosáhnout, což naznačuje, že konstruktér tohoto stroje musel mít již nějakou praxi. [1]

Objev a následný výzkum tohoto stroje ukázal i na několik nejasností. Například dle již zmíněného Michaela Wrighta některé součástky, které byly objeveny až pomocí rentgenového snímání, nepasují do mechanismu. Dle jeho názoru jsou součástí dalšího stroje, který ještě leží někde na dně moře a mohl by navíc pocházet i z jiného vraku lodi. Někteří odborníci se na základě rozmístěné trosek vraku domnívají, že byly potopeny dvě lodě, takže obě dvě mohly vést každá jeden exemplář zmiňovaného stroje, ale zatím jsou to jen domněnky. [1] [2]

Nicméně objev tohoto stroje nám posouvá pomyslný ukazatel vytvoření prvního počítače o cca 2000 let zpět.

Video o tomto mechanismus naleznete ve videogalerii od názvem Antikythera.

Zdroje:

[1] Vědci odhalili tajemství 2000 let starého počítače. Technet.cz [online]. 2. prosince 2006 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: https://technet.idnes.cz/vedci-odhalili-tajemstvi-2000-let-stareho-pocitace-fuu-/tec_technika.aspx?c=A061201_135826_tec_technika_dnotechnet.idnes.cz/vedci-odhalili-tajemstvi-2000-let-stareho-pocitace-fuu-/tec_technika.aspx?c=A061201_135826_tec_technika_dn

[2] Stroj, který neměl existovat - počítač z Antikythéry. ExtraStory.cz [online]. 23. 09. 2014 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: https://www.extrastory.cz/stroj-kter%C3%BD-nem%C4%9Bl-existovat-%E2%80%93-po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D-z-antikyth%C3%A9ry.html

[3] Mechanismus z Antikythéry. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mechanismus_z_Antikyth%C3%A9ry

Obrázky:

Obr. 1 Mechanismus z antikythery
AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupný na WWW: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/66/NAMA_Machine_d%27Anticyth%C3%A8re_1.jpg

Obr. 2 Replika mechanismu
AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupný na WWW: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/NAMA_Machine_d%27Anticyth%C3%A8re_5.jpg